Kostel sv. Barbory

Barokní kostel sv. Barbory v Otovicích je výraznou a unikátní stavbou broumovské skupiny kostelů, kterou tvoří sakrální objekty vystavěné v první polovině 18. století podle návrhů Dientzenhoferů. Kostel se nachází v samém srdci obce Otovice a od roku 2022 je chráněn jako národní kulturní památka.

Historie
Na místě dnešního kostela stával původně dřevěný kostel protestantské církve, který byl pravděpodobně postaven již v 15. století a rozšířen roku 1677. Jednalo se o filiální kostel náležící pod farnost v Martínkovicích. V roce 1724 byl zbořen, aby uvolnil místo nové, reprezentativní stavbě.
Nový barokní kostel byl postaven v letech 1725–1727 z iniciativy broumovského opata Otmara Daniela Zinkeho. Projekt je připisován Kryštofu Dientzenhoferovi, zatímco samotnou stavbu vedl jeho syn Kilián Ignác Dientzenhofer. Nad hlavním vchodem do kostela je dosud dochována pamětní deska s monogramem opata Zinkeho a letopočtem 1726, který připomíná rok vysvěcení kostela.

Architektura
Kostel sv. Barbory má netypický, oválný půdorys, ze kterého vystupuje sedm půlkruhových kaplí, včetně prostoru kněžiště. Toto uspořádání se odlišuje od ostatních kostelů broumovské skupiny, kde jsou kaple většinou zapuštěny do vnějších zdí. V Otovicích vyčnívají směrem ven, což dodává celé stavbě výraznou plasticitu.
Průčelí kostela je západní, s trojbokým štítem a hlavním vchodem. Nad portálem je již zmíněná deska s letopočtem 1726. Kostel nemá věž, pouze malý osmiboký sanktusník s dřevěným zvonem, umístěný na hřebeni valbové střechy. Významným architektonickým prvkem je falešná dřevěná klenba, která je zavěšena na zachovalé konstrukci původního barokního krovu. Celý krov je velmi složitý, přizpůsobený eliptickému půdorysu. Strop je rovný a bez výmalby, což je výjimečné, jelikož většina ostatních broumovských kostelů má klenby s nástropními malbami.
Fasády kostela tvoří kombinace hrubě omítnutých ploch a hladkých lisenových rámů, které plasticky členily celkový výraz stavby.

Interiér
Interiér je členěn osmi pilastry bez patek, které se střídají s výklenky jednotlivých kaplí. Kruchta je jednoduchá, s dřevěnou balustrádou. Interiérová výzdoba je dnes velmi střídmá, většina mobiliáře byla z bezpečnostních důvodů přemístěna do depozitářů či Muzea Broumovska. Nejcennější památkou je barokní oltář v jižní střední kapli, který dříve sloužil jako hlavní oltář. Z původního inventáře kostela pocházejí i reliéfy a plastiky z 18. století. V Muzeu Broumovska je vystaven také deskový obraz Ukřižování z 15. století, který byl původně součástí otovického kostela. Jedná se o výjimečné dílo svého druhu v celém regionu.

Okolí a areál
Areál kostela se nachází v centrální části obce Otovice. Kostel původně stál izolovaně v otevřené krajině, obklopen hřbitovem. Dnes je zasazen do hustší zástavby, ale dochovaný zatravněný hřbitov se stále nachází v bezprostředním okolí kostela. Areál doplňuje ohradní zeď s kovanou bránou a socha Ukřižovaného Krista, umístěná před hlavním vstupem. Ve 30. letech 20. století zde byl zřízen památník padlým v první světové válce, jehož autorem je trutnovský sochař Emil Schwandtner.

Současnost
Kostel sv. Barbory patří mezi ty nejohroženější stavby broumovské skupiny. Ještě nedávno byl vážně poškozený vlivem zatékání, dřevomorky a tesaříka krovového. Poškozen byl především krov, což způsobilo statické problémy stropu, který hrozil zřícením. V roce 2013 byl kostel zařazen do Programu záchrany architektonického dědictví. Proběhla sanace proti dřevokaznému hmyzu a započala postupná výměna poškozených částí krovu a střešní krytiny. Od roku 1995 do roku 2014 bylo na opravy vyčleněno přes 1 milion korun. I přesto však záchranné práce nejsou dokončeny a kostel nadále čeká na plné obnovení.
V kostele sv. Barbory se nekonají pravidelné bohoslužby. Objekt slouží především jako památka barokní sakrální architektury, jejíž hodnota spočívá ve výjimečnosti půdorysu a autorské práci Dientzenhoferů.